neděle, 20.11.2011 What the f*** dude?!
aneb jak jsem (ne)spal se sedmi cizími lidmi v jednom pokoji.
Celý příspěvěk
aneb jak jsem (ne)spal se sedmi cizími lidmi v jednom pokoji.
Když jste se tedy dozvěděli jak jsem cestoval, dlužím vám pár vět o místě, kam jsem cestoval...
Znáte to, den blbec, jdete spát v půl třetí ráno, jen abyste dodělali něco do školy a mohli to odevzdat. O dotyčném, který slíbil konzultaci desítce lidí, neví ani jeho kolegové. Nejspíš zase někde kecá s doktorantama, randí s doktorandkou nebo je v bufetu.
Páteční odpoledne v Žatci. Venku je pravý krásný jarní počasí, já sedím doma u počítače a marním u něj čas. Ze školy přichází brácha, prohodíme pár slov, on chytá do ruky neškolní baťoh a jakoby mimoděk se mě při odchodu ptá, jestli s ním nechci do posilovny. Moje kladná odpověď ho trochu překvapí, to mě ostatně taky, a přidá, že musím teda pohnout, protože v půl třetí na něj čeká Gusta s klíčema od gymplácký posilky.
Každej novej příspěvek je porod, aspoň u mě to tak vždycky bylo. Není jednoduchý si najít zajímavý téma, nějak šikovně do něj nabruslit a vtipně okomentovat. Kolikrát nad tím člověk stráví celý hodiny a výsledek je krajně nejistý. Okomentuje mi to někdo? Neurazím tím někoho? Nebude je to nudit?